Vertikály a horizonty jihozápadního Slovenska

Malé karpaty 23. – 28. září 2016

Pátek 23. září

Večer sraz v Kuchyni, přesněji v malém, útulném kempíku „Karpaty“ v obci Kuchyňa. Přijeli Honza Vahoš s Michalem Zezulákem a Markem, Lucka s Pavlosem, Filip od Marušky, ale bez Marušky, která doma překonávala nachlazení. Také dorazila Věrka s Pavlem z Chvaletic a Čenžáci. Nic zásadního se ještě nedělo, když nepočítám ochutnávání přivezených vzorků dlouho do noci. A ještě incident s liškou, ta potvůrka vytáhla Věrce ze stanu cestovní „ledničku“ a pochutnala si na parmazánu. Prostě gurmán.

1
Naše ležení v kempíku Karpaty v obci Kuchyňa.
2
Malá hospůdka v kempíku.

Sobota 24. září

Po nočním „moderním pětiboji“ usedali řidiči s obavami za volant, aby dojeli bez úhony do nedalekého Plaveckého Podhradia. Začali jsme v oblasti Blázon pod zříceninou Plaveckého hradu. Cest bylo dost pro všechny, lehčí i těžké, stačilo si vybrat, vybalit nádobíčko a pustit se do díla. Hezky jsme si tam „vyšívali“, krok za krokem, a všem to šlo krásně, někomu možná trochu líp, zvláště Filip se na skále vyjímal moc dobře.

4
Pohled na Plavecký hrad a lezeckou oblasti Blázon (vpravo pod hradem).
6
Toto je výhled z Placeckého hradu.
10a
Oblast Blázon – sektor Venuša.
11a
Oblast Blázon – sektor Anjelská veža.
12ajpg
Marek na Anjelské veži.
Poledná siesta u kafe.

13aaaaaa 13baa 13ca 14aa

Na závěr jsme se ještě vydrápali na zříceninu Plaveckého hradu a byli jsme odměněni rozhledem do všech stran zdejšího kraje.

15aa
Na Plavecký hrad.
15ba
Na Plaveckém hradě. Pavlos.
15ca
Filip
15ea
Marek
15daa
To je Michal.
15ha
Cestou z hradu.

15ga

Večer oheň. Špekáčky. Pivo, víno, i něco tvrdšího, zkrátka kdo co měl… protože Marek měl narozeniny.

Neděle 25. září

16aa
Pohled na Plavecký Mikuláš a oblast Kršlenica – naše nedělní lezení.
Oblast Kršlenica – dole uprostřed sektor Pes Filipes a vpravo sektor Hrad.

Oblast Kršlenica. Vlevo dole sektor Pes Filipes a vpravo nahoře sektor Hrad.

Z Plaveckého Mikuláše vzhůru do kopce Kršlenica, sektor Hrad. Nevelký počet cest, ale krásné a vydatné, trochu pískařské. Vydrželi jsme tam do pozdního odpoledne. Ze skály úchvatný pohled zpět ke „včerejšímu“ Plaveckému hradu. Pak jsme se postupně loučili, všichni se rozjížděli za pondělím a prací.

Zůstalo jen kvarteto Věrka, Pavel, Petr a Milica.

Oblast Kršlenica – sektor Hrad
20a
Oblast Kršlenica – sektor Hrad
21aa
Honza v cestě “Nech sa páči”.

22aa

22aaa
Marek v cestě “Nech sa páči” – na prvním.
22ca
V cestě “Pytlíkova”. Nejtěžší cesta, co jsem tu lezl a to píšou jen za šest.
22d
Pavel (cesta Sokolík)a Honza (cesta Pohodový ritier).
23aa
Povol!!!
24aa
Marek – leháto.
25a
Lucka.

26a

27a
Michal v cestě Sultán.
28a
Pohodová cesta po hraně (cesta Nech sa páči). Dole Plavecký Mikuláš.

Pondělí 26. září

Zkoušíme najít novou oblast Medené Hámre (za vesnicí Borinka). Je to obrovský, opuštěný lom, kde vznikají cesty v několika sektorech. Ty nejvyšší mají až 65 metrů. Zdejší pětky či čtverky (jak je popisoval místní borec) byly docela výživné. Určitě nejhezčí je cesta „Temný hvozd“, zamyslel se mládenec. V průvodci stálo 7-. Tak jo, dnes máme rest day, že? Tři „pětky“ k odpočinku stačí.

40aa
Obec Borinka. Vlevo pěšky na hrad Pajštún a rovně autem k oblast Medené Hamre.
41aaa
Oblast Medené Hamre. Vevo Platňa (65 metrů), uprostřed Medveď – hlavní sektor, vpravo dole Jeleň – zatím neodjištěná oblast.
42aa
Medené Hamre – vlevo Platňa a vpravo Medveď.
43a
Sektor Medveď.
43ba
Milica (dole) u prvnícho štandu v Platni. Fotí Věrka z druhého štandu.
44a
Sektor Medený.

Úterý 27. září

Vyrážíme na Pajštún (přístup opět z Borinky). Pajštún je zřícenina hradu, stojí na skále, kde je vytyčeno kolem stovky cest. Dlouho jsme váhali, jestli to vůbec bude stát za to (z parkoviště 40 minut do pořádného kopce). Všichni znalí říkali, „no ono je to dost oklouzané, nejezděte tam … ale zase je to kolébka slovenského volného lezení, tak to tam jeďte“ … musím ironicky poznamenat, že dotyční lezci asi nikdy nebyli ve Sloupu na Hřebenáči, cha…. Místo nás ale uchvátilo – rozhled z hradu do kraje, cesty od lehkých po těžké, pevný vápenec, dost prostoru kolem skal. A pořád máte nad sebou hrad.

50
Hrad Pajštún.
50aa
Hrad Pajštún. Dle cedule 39 minut do kopce. Pod hradem (zakryto stromy) lezecká oblast Pajštún.
51a
Před vchodem do hradu. Fotím maskaróny.
51aa
Vchod do hradu.
52a
Maskaróny – konzoly s ozdobnou grimasou.
53a
Pohled z hradeb směr Bratislava. Bratislava není vidět – je za kopcem.
54
Na hradbách.

55a56a

Ale bacha na turisty, prý rádi shazují z hradeb cihly a kameny.

57a
Neházejte kameny (na horolezce).
58
Oblast Pajštún – čierný sektor.
59
Oblast Pajštún – Modrý sektor.

60

61a
Oblast Pajštún – Zelený sektor.

Středa 28. září

Balíme, v kempu jsme tou dobou byli už úplně sami. Na cestě domů se zastavujeme na Kršlenici, tentokrát v sektoru Pes Filipes. Něco zkoušíme, ale sektor Hrad je určitě zajímavější, tady je to dost zarostlé, špatně se jistí, zkrátka nekultivované.

71
Odjezd z kempu Karpaty.
70
Toto nám vyrosltlo ve stanu za pět dnů.
62
Oblast Kršlenica – sektor Pes Filipes.
63
Pavel – cesta Maxinečka.
64
Milica v cestě Dingo.
65
Cesta Lapačka Kira.

 

Pro tuto část Slovenska vyšel průvodce cest „Záhorie“. Objednali jsme, ale trochu se zdržel cestou.

Samozřejmě, že po návratu domů je ve schránce lístek, že zásilka leží na poště.

Současně v těchto dnech vychází další průvodce, který navazuje na Záhorie, obsáhne oblasti kolem Bratislavy. Obzory se rozšiřují!

text Milica

Milica to pěkně shrnula, tak ještě pár postřehů a závěrečné bodování.

Musím říci, že lezení v Malých Karpatech mne opět nezklamalo a určitě se tam ještě vrátíme. Místní borci nám opět doporučili další oblasti, které se čistí a přejišťují a má vyjít nový průvodce se skálami kolem Bratislavy.

Přemýšlel jsem jak pojmout letošní bodování do „Startéra“.

Nechci to hodnotit jen podle přelezených cest. Věrka s Pavlem nejsou členy oddílu, tak to budu mít jednodušší.

Takže bodování:

Ať chci nebo nechci, tak přece jen musím dát nejvíce bodů Filipovi. Lezl jako gravitace zbavený a koupil mi pivo – 16 bodů.

Druhé místo má Marek. Měl narozeniny a je s ním pohoda. Dal i několik „onsajdů“ – 15 bodů.

Na třetí místo si dovoluji dát sám sebe. Přelezl jsem nejvíce cest, navštívil 4 oblasti a 5 sektorů (z toho v rámci průzkumu 3 nové oblasti). Takže 14 bodů.

Čtvrté místo si zaslouží Milica, která to se mnou všechno absolvovala – 13 bodů.

Lucka, Pavlos, Michal a Honza lezli jako o dušu dle svých možností a schopností, tak mají po 10,5 bodech.

Foto: Petr, Honza a Věrka.

Petr

4 thoughts on “Vertikály a horizonty jihozápadního Slovenska”

  1. Petře,  si ty větrné mlýny s obrovskou rezervou přepral!!! Takový propracovaný report se hned tak nevidí. Učebnicové fotky co do kompozice, expozice i informační hodnoty. Textem jste taky nešetřili a to je dobře. Být ve škole určitě by jste dostali obrázek, možná i s velrybou!!

  2. Vytiskl jsem si Machův návod a během několika dnů jsem vytvořil toto dílo k hodnocení akce Malé Karpaty (včetně bodování a fotek). No. Byl to chvílema boj s větrnými mlýny. Asi bych návody zjednodušil jen na jedno řešení. Pořád se mi něco ztrácelo…
    Postřehy ke tvoření :
    Úpravu fotek a popisy k fotkám je dobré dělat až na konec. Jednodušší je vkládat text mezi fotky než posunovat fotky.

Napsat komentář