Malé karpaty 23. – 28. září 2016

Pátek 23. září

Večer sraz v Kuchyni, přesněji v malém, útulném kempíku „Karpaty“ v obci Kuchyňa. Přijeli Honza Vahoš s Michalem Zezulákem a Markem, Lucka s Pavlosem, Filip od Marušky, ale bez Marušky, která doma překonávala nachlazení. Také dorazila Věrka s Pavlem z Chvaletic a Čenžáci. Nic zásadního se ještě nedělo, když nepočítám ochutnávání přivezených vzorků dlouho do noci. A ještě incident s liškou, ta potvůrka vytáhla Věrce ze stanu cestovní „ledničku“ a pochutnala si na parmazánu. Prostě gurmán.

Sobota 24. září

Po nočním „moderním pětiboji“ usedali řidiči s obavami za volant, aby dojeli bez úhony do nedalekého Plaveckého Podhradia. Začali jsme v oblasti Blázon pod zříceninou Plaveckého hradu. Cest bylo dost pro všechny, lehčí i těžké, stačilo si vybrat, vybalit nádobíčko a pustit se do díla. Hezky jsme si tam „vyšívali“, krok za krokem, a všem to šlo krásně, někomu možná trochu líp, zvláště Filip se na skále vyjímal moc dobře.

Na závěr jsme se ještě vydrápali na zříceninu Plaveckého hradu a byli jsme odměněni rozhledem do všech stran zdejšího kraje.

Večer oheň. Špekáčky. Pivo, víno, i něco tvrdšího, zkrátka kdo co měl… protože Marek měl narozeniny.

Neděle 25. září

Oblast Kršlenica. Vlevo dole sektor Pes Filipes a vpravo nahoře sektor Hrad.

Z Plaveckého Mikuláše vzhůru do kopce Kršlenica, sektor Hrad. Nevelký počet cest, ale krásné a vydatné, trochu pískařské. Vydrželi jsme tam do pozdního odpoledne. Ze skály úchvatný pohled zpět ke „včerejšímu“ Plaveckému hradu. Pak jsme se postupně loučili, všichni se rozjížděli za pondělím a prací.

Zůstalo jen kvarteto Věrka, Pavel, Petr a Milica.

Pondělí 26. září

Zkoušíme najít novou oblast Medené Hámre (za vesnicí Borinka). Je to obrovský, opuštěný lom, kde vznikají cesty v několika sektorech. Ty nejvyšší mají až 65 metrů. Zdejší pětky či čtverky (jak je popisoval místní borec) byly docela výživné. Určitě nejhezčí je cesta „Temný hvozd“, zamyslel se mládenec. V průvodci stálo 7-. Tak jo, dnes máme rest day, že? Tři „pětky“ k odpočinku stačí.

Úterý 27. září

Vyrážíme na Pajštún (přístup opět z Borinky). Pajštún je zřícenina hradu, stojí na skále, kde je vytyčeno kolem stovky cest. Dlouho jsme váhali, jestli to vůbec bude stát za to (z parkoviště 40 minut do pořádného kopce). Všichni znalí říkali, „no ono je to dost oklouzané, nejezděte tam … ale zase je to kolébka slovenského volného lezení, tak to tam jeďte“ … musím ironicky poznamenat, že dotyční lezci asi nikdy nebyli ve Sloupu na Hřebenáči, cha…. Místo nás ale uchvátilo – rozhled z hradu do kraje, cesty od lehkých po těžké, pevný vápenec, dost prostoru kolem skal. A pořád máte nad sebou hrad.

Ale bacha na turisty, prý rádi shazují z hradeb cihly a kameny.

Středa 28. září

Balíme, v kempu jsme tou dobou byli už úplně sami. Na cestě domů se zastavujeme na Kršlenici, tentokrát v sektoru Pes Filipes. Něco zkoušíme, ale sektor Hrad je určitě zajímavější, tady je to dost zarostlé, špatně se jistí, zkrátka nekultivované.

 

Pro tuto část Slovenska vyšel průvodce cest „Záhorie“. Objednali jsme, ale trochu se zdržel cestou.

Samozřejmě, že po návratu domů je ve schránce lístek, že zásilka leží na poště.

Současně v těchto dnech vychází další průvodce, který navazuje na Záhorie, obsáhne oblasti kolem Bratislavy. Obzory se rozšiřují!

text Milica

Milica to pěkně shrnula, tak ještě pár postřehů a závěrečné bodování.

Musím říci, že lezení v Malých Karpatech mne opět nezklamalo a určitě se tam ještě vrátíme. Místní borci nám opět doporučili další oblasti, které se čistí a přejišťují a má vyjít nový průvodce se skálami kolem Bratislavy.

Přemýšlel jsem jak pojmout letošní bodování do „Startéra“.

Nechci to hodnotit jen podle přelezených cest. Věrka s Pavlem nejsou členy oddílu, tak to budu mít jednodušší.

Takže bodování:

Ať chci nebo nechci, tak přece jen musím dát nejvíce bodů Filipovi. Lezl jako gravitace zbavený a koupil mi pivo – 16 bodů.

Druhé místo má Marek. Měl narozeniny a je s ním pohoda. Dal i několik „onsajdů“ – 15 bodů.

Na třetí místo si dovoluji dát sám sebe. Přelezl jsem nejvíce cest, navštívil 4 oblasti a 5 sektorů (z toho v rámci průzkumu 3 nové oblasti). Takže 14 bodů.

Čtvrté místo si zaslouží Milica, která to se mnou všechno absolvovala – 13 bodů.

Lucka, Pavlos, Michal a Honza lezli jako o dušu dle svých možností a schopností, tak mají po 10,5 bodech.

Foto: Petr, Honza a Věrka.

Petr