Archiv autora: Petr Čenžák

Jarní skalky Rakousko květen 2017

Jarní lezení – Peilstein 2017

05. 05. 2017 – 08. 05. 2017

Pro zájemce o pěkné lezení s možností pobytu v pěkné přírodě Vídeňského lesa plánujeme jarní lezeckou akci v oblasti Peilstein a okolí.

Termín: 5. 5. 2012 (odjez účastníků dle možnosti a síly v pátek po práci nebo v sobotu ráno) až do 8.5.2017 (neděle)

Místo: Peilstein a okolí jako například Thalhofergrat, Anderstein aj. Doprava: jede se individuálně auty, vzdálenost do 350 km od Ostravy
– nejvýhodnější trasa bez mýtného je přes Brno – Znojmu – na jih do Kaumberku nebo Holzschlagu (do kempu nebo do skal)

– skály jsou směr Swarzensee a před ním na parkoviště do Holzschlagu (souřadnice:S 48°01’19.60“ V 16°03’14.10”; 580 m.n.m.); z parkoviště pěšky kousek po červené směr Peilsteinhaus, ale než to začne stoupat tak chodníčkem doprava

– kemping Paradise-Garden Camping je směr Kaumberk za Altenmarktem a před Kaumberkem (značeno cedulemi), (souřadnice:S 48°01’11.01“ V 15°56’35.20”; 450 m.n.m.); Bydlení: – v kempu Paradise-Garden Camping: (    http//www.camping-noe.at/   ), stanování na anglickém trávničku (cca 8 euro/osobu, 2 euro/auto, 6 euro/stan a možná taxa 1 euro) u městečka Kaumberk (cca 17 km do Holzschlagu = parkoviště nejblíže skalám na Peisteinu)
– možná se dá spát i v Peilsteihausu u skal (na AV, ale bez možnosti dojezdu auta), s tímto spaním nemám zkušenosti a nikdy jsem nepochopil, jak se tam člověk může ubytovat, zdatní němčináři mohou najít podrobnosti na internetu:   http://peilsteinhaus.gebirgsverein.at/

Ke skalám na Peilsteinu je to z parkoviště z Holzschlagu asi 15 minut (záleží, ke které skále jdeme); k Andersteinu o něco více ze stejného parkoviště.

Thalhofergrat je cestou mezi kempem a Holzschlagem. Některé cesty se dají jistit z auta. Průvodce mám dva = barevný, topo jak nákres, tak fotografie s cestami, délka cesty, krása cesty, počet jištění, hustota jištění. = přehledné a nemá to chybu (vyšel i nový průvodce včetně některých sousedních oblastí). Nový průvodce se dá případně koupit na místě v Peisteihausu.

Zalezou si tu jak začátečníci, tak i dobří lezci. Skály jsou dobře odjištěny a vlastní jištění není potřebné. Možná by se občas hodila nějaká smyčka.

Charakter skal = vápenec. Délky cest od 10 do cca 50 metrů.

Hlaste se u: Petr Čenžák: mobil: +420606743261
e-mail: pcenzak@ohlzs.cz
e-mail: pcenzak@volny.cz

…ať můžeme domluvit dopravu…

8. 2. až 12. 2. 2017 LEDY VE SLOVENSKÉM RÁJI

Ubytování na Zámce ve Vysokých Tatrách padlo, proto opět do Slovenského ráje, kde to bylo moc pěkné.

Výhodou je levnější ubytování a dojezd autem skoro až do postele. Autem se dá pohybovat trochu i po Slovenském ráji. Majitel ubytování je také aktivní horolezec a umí dát cenné rady.

Stručný plán akce:

odjezd 8.2. ve středu odpoledne po práci a ubytování v Hrabušicích
dne 9.2. až 11.2. lezení ledů nebo turistika ve Slovenském ráji
dne 12.2. v neděli ranní lehké lezení nebo turistika a domů

Podklady k pohybu a lezení jsou stejné jako loni a jsou stále uloženy na „ULOŽ-TO“ pod odkazem: http://uloz.to/xtWxucCW/lady-v-slovenskom-raji-doc

Nocleh je rezervován stejně jako loni:

Relax Farma Mariánka
telefon: +421 905714583
Emailová adresa: majo.tarda@gmail.com

Adresa:
Betlanovce 83
Betlanovce, Prešovský kraj
05315 Slovensko

Bližší informace včetně možností ubytování na internetu: http://www.relaxfarmamarianka.sk/

Ubytování 10 euro na osobu a den.
Snídaně 4 eura.
Polopenze 8 euro.

Jedou (12 osob):
Petr + Milica
Honza + Jana (Jana od pátku)
Pavlos + Lucka
Pepa + Marek
Martin Belas + Michal Zezula
Pavel + Věrka z Chvaletic
Patra Zámostná + Petr Mareš (od pátku)

Záloha na Slovensko poslána.

Petr Čenžák
tel. 606743261
emal: pcenzak@ohlzs.cz

Lezecký maratón 2016 – I. ročník s podnázvem: “Nie je dôležité vyhrať, ale zvíťaziť sám nad sebou”

Pár úvodních slov napsala Milica:

Na začátku byla taková nevinná zábava z konce minulého roku, kdy KAROL a PETR Č. trávili den na stěně a nějak se stalo, že je napadl maraton a kdesi cosi. Pak se dlouho ladila pravidla. Pak nastaly komplikace s termínem, Karol v Himalájích, tady se valily další a další akce … až konečně stanoven 19. listopad, teď nebo nikdy. Tajně jsem přemýšlela, že si v práci vezmu dobrovolně sobotní službu. Ale když se plán začal hroutit pod náporem omluv… rád bych se zúčastnil, ale … A když samotní TVŮRCI=ZAKLADATELÉ byli zákeřně napadeni bacily, slíbila jsem účast, protože jak praví klasik – opravdového gentlemana zajímá jen předem prohraný boj.

Registrační a následně svačinovy, počítačový a flámovací stůl
Registrační a následně svačinovy, počítačový a flámovací stůl
Honza a Marek přišli jako první (hned po nás s Milici)
Honza a Marek přišli jako první (hned po nás s Milici)
Hollmanni při registraci
Při registraci
Petr, Iva a Katka nastupovali jako první do stěny
Petr, Iva a Katka nastupovali jako první do stěny
Milica s Markem začali jako druzí
Milica s Markem začali jako druzí
Honza si vypůjčil Petra. Byli krásně vyrovnaná dvojka.
Honza si vypůjčil Petra. Byli krásně vyrovnaná dvojka.
Organizátoři připraveni ke svému druhému ročníku. Výkonnostně jsme trochu klesli.
Organizátoři připraveni ke svému druhému ročníku. Výkonnostně jsme trochu klesli.
Hanka a Petr - nejstarší pár
Hanka a Petr – nejstarší pár
V poledne se přidaly Hedvika a Šárka
V poledne se přidaly Hedvika a Šárka
Děvčata jdou do akce
Děvčata jdou do akce
Děvčata v akci
Děvčata v akci
Šarka v akci
Šarka
Hanka a Honza
Hanka a Honza

Závod nastoupili Radka s Bedřichem, Hanka a Petr Nováčkovi, Honza Vahoš a Petr (neoddílový), Tvůrci=Zakladatelé, Petr+Iva+Katka, Milica a Marek, v poledne se ještě přidaly Hedvika a Šárka. Někteří se poctivě připravovali, studovali cesty a sofistikovaná pravidla, promýšleli taktiku. Já jsem taktiku neměla žádnou, protože při představě, kolik toho vylezu při oddílových čtvrtcích, mi bylo jasné, že 21 CEST JE STRAŠNĚ MOC. A k tomu jako celoživotně PŘÍLEŽITOSTNÝ PRVOLEZEC prostě nemám šanci. Takže moje taktika bylo PŘEŽÍT. Lidí bylo na stěně celý den hodně, dodržet „vůbecnějakoutaktiku“ bylo skoro nemožné. Všichni jsme se snažili co nám síly stačily, ovšem časem se projevil nedostatek lehkých cest, některé byly permanentně obsazeny dětmi, některé zase lezci z Polska.

Pořadí bylo celkem předvídatelné, a kdo se rád hrabe v číslech, směle do výsledkové listiny. Jinak „tiskové středisko“, vytvořené z několika stolů, pracovalo perfektně a taky tam byla spousta dobrůtek na sezobnutí, když jsme měli zrovna svačinku nebo pauzu.

Katka
Katka
Někdy jsme se museli hodně překonávat
Někdy jsme se museli hodně překonávat
 
Trocha únavy se projevila i u Karola...
Trocha únavy se projevila i u Karola…
Oblíbené cesty v nepřevislé části
Oblíbené cesty v nepřevislé části
Pravidelné přestávky s občerstvením byly základem úspěchu
Pravidelné přestávky s občerstvením byly základem úspěchu
Jirka v převise
Jirka v převise

 

Jirka nás přišel podpořit a práskl nějaký brutální převis. V Pozadí Bedřich a Milica bojují v poslední cestě.
Jirka nás přišel podpořit a práskl nějaký brutální převis. V Pozadí Bedřich a Milica bojují v poslední cestě.
Milica skoro ve 22:00 u posledního chytu závodu
Milica skoro ve 22:00 u posledního chytu závodu
Poctivé zapisování vylezených cest
Poctivé zapisování vylezených cest
Tiskové středisko a vypisování diplomů
Od Ivy s Petrem a Katkou jsme dostali krásné malované diplomy
Od Ivy s Petrem a Katkou jsme dostali krásné malované diplomy
Třetí místo obsadili Hollmannovi, Katka na prvním v půlmaratonu
Třetí místo obsadili Iva+Petr, Katka na prvním v půlmaratonu
Předávání cen
Předávání cen

 

Nováčci celkově na druhém místě. Čest Hance za skvělý výkon.
Nováčci celkově na druhém místě. Čest Hance za skvělý výkon.
Celkoví vítězové Radka a Béďa. To se jim to lezlo s mechanickým loktem a hydraulickými prsty...
Celkoví vítězové Radka a Béďa. To se jim to lezlo s mechanickým loktem a hydraulickými prsty…
Každý účastník dostal čokoládového čerta nebo Mikuláše.
Každý účastník dostal čokoládového čerta nebo Mikuláše.
Těsně před "zavíračkou" sbíráme síly na cestu domů v již poněkud prořídlém složení.
Těsně před “zavíračkou” sbíráme síly na cestu domů v již poněkud prořídlém složení.

Teď mažu namožené rameno, v hlavě si všechno znovu promítám a myslím, že nejlepší na tom všem byla atmosféra, kterou jsme společně vytvořili, i když to ještě ráno tak mírumilovně nevypadalo – totiž postupně nás přišli někteří podpořit. Nejprve Káča M. s pozdravy od předsedy (teď už s titanovým kolenem), pak Jana (Vahoš) s krabicí buchet (fakt jednička s hvězdičkou), také Jirka B. a Jirka Š. Po telefonu pozdravoval Pepe, který se vracel z lázní.

No a pro mě vůbec největší vzpruha byla, že všichni čekali, až s Markem doplazím poslední cesty.

Sladká odměna na závěr
Sladká odměna na závěr

Kdo nevěří, ať zkusí … další ročník maratonu vás nemine …

Karol a jeho diplom

Krásná rozvaha od Karola:

Naviazať sa s parťákom na lano a liezť 400 metrovú stenu v horách je viac než len šport, viac než len číslo obtiažnosti, viac než „olajkované“ fotky na facebooku. Zažiť tento pocit je dôležitejšie než o ňom písať. Niečo podobné sa na umelej stene zažiť nedá, ale naliezť tých 400 metrov v dobrej partii na lane…. to by predsa šlo aj na umelej stene.

Medzi sviatkami v roku 2015 sa s Peťom Čenžákom stretávam v industriálnej dolnej oblasti Vítkovice a len tak medzi rečou prehodím „Tak čo, dáme nejakú horskú líniu?“ Týmto mechanizmom vznikol v hlavách poznačených lezením nápad na prelezenie cca 400 metrov, prelezenie 21 ciest na lezca, 42 ciest na lezeckú dvojku. Človeče, je to je vlastne „Lezecký maratón“.

Tak sme sa stali s Petrom víťazi historicky 0-tého ročníku lezeckého maratónu. Nemali sme žiadnu konkurenciu a to doslovne. Súťažili sme hlavne sami nad sebou… a to sa stalo aj hlavným mottom celej akcie „Nie je dôležité vyhrať, ale zvíťaziť sám nad sebou“. Uvedené motto nie je múdrosť z mojej hlavy, požičal som si ho z 50 kilometrového závodu na bežkách – Biela stopa, ktoré som mal tú česť viackrát absolvovať.

Organizácie prvého ročníku sme sa ujali spoločne s Petrom Čenžákom, ktorý navrhol bodovanie súťaže s presnosťou a precíznosťou stavebného inžiniera. Prvý ročník bol skvelý. Zišla sa tu pohodová partia ľudí, kamarátov. Vďaka za krásne, ručne nakreslené poďakovanie. Vďaka za skvelé buchty. Vďaka za kamarátstvo, ktoré ste vniesli do sveta umelých chytov a syntetických vertikál. Teším sa na vás na ďalšom lezeckom maratóne.

Zdar a silu.      Karol.

Vyhodnocení akce a pár slov na závěr:

Milica s Karolem napsali pěkné články, tak snad jim to moc nepokazím, ale musím přidat hodnocení a bodování do Startéra.

Jsem rád, že se akce líbila a myslím, že se i celkem povedla, až na velké množství lidí od nezbedných dětí až po Poláky. Taky co se dá dělat, když je venku opravdu hnusně.

Hodnocení bude tentokrát velmi jednoduché. Hlavním cílem bylo „uběhnout“ maraton, a to s co nejlepším bodovým ziskem dle stanovených pravidel. Posuzovány jsou lezecké dvojice, bez ohledu na to, kdo byl z dvojice lepší (až na jednoho „půlmaratonce“).

BODOVÁNÍ DO STARTÉRA:

Vůbec nikdo to nečekal, ale zvítězil tým Bedřich s Radkou a mají po 15,5 bodech do Startéra. Trochu napoví fotografie při udělování cen. Radka používala mechanický loket a Bedřich hydraulické prsty. Protesty ostatních závodníků byly však zamítnuty. V pravidlech jsme neměli tyto podpůrné prostředky zakázány.

Na druhém místě skončil věkem nejstarší tým ve složení Hanka a Petr Nováčkovi. Jejich, nejhůře druhé místo, se také předpokládalo, mají po 13,5 bodech. K druhému místu nepotřebovali ani procenta za smíšené družstvo, ani procenta za úctyhodný společný věk 112 let.

Na dalším bodovaném místě do Startéra se s půlmaratonem umístila Katka, která v kategorii „PŮLMARATONU“ skončila na prvním místě v poměrně velké konkurenci a v jednotlivcích pak na pátém místě hned za Hankou Nováčkovou. Má 12 bodů do Startéra.

O třetí místo se v maratonu urputně bojovalo. Šanci měli všichni, ale některé lezecké dvojice vyřadily již před začátkem „objektivní“ okolnosti. Zaslouženě proto třetí místo získali Hollmannovi, to i díky bonusovým procentům, a mají po 10,5 bodech.

Brambora zbyla pro Honzu Vahalíka s Petrem (vypůjčený neoddílový lezec). Na stejném místě by Honza skončil i jako „půlmaratonec“, takže dosažené místo a body jsou přiděleny spravedlivě. O body se nemusí s nikým dělit a získává 9 bodů.

A konečně na krásném pátém místě se umístili organizátoři Karol a já. Jediným naším cílem bylo dokončit maraton a PŘEŽÍT (neboli, buď to dolezu, nebo mne trefí). Taktika „CESTOU NEJMENŠÍHO ODPORU“ se nám nejen vyplatila, ale asi nám zachránila i život a získáváme po 7,5 bodech.

Na krásném předposledním místě skončili největší bojovníci maratonu Milica a Marek, kteří zvolili podobnou taktiku jako my, ale měli to přece jen trochu ztíženější ve výběru cest. Z důvodů „čekaček“ na „lezitelné“ cesty obsazené dětmi a Poláky. Začali lézt jako první a končili jako poslední (jen pro představu začali lézt v 8 a skončili ve 22 hodin; pravda, nějaké to kafíčko taky bylo). U všech účastníků jsou morální vítězové a mají po 5,5 bodech.

Na šťastném sedmém místě skončilo jediné dívčí duo Hedvika a Šárka. Pracovní, rodičovské a jiné povinnosti jim nedovolily lézt celý den. Ve velmi zkráceném čase daly společně 30 cest. Aspoň to zkusily, mají motivaci do příštího roku a dostávají po 3,5 bodech.

Po jednom bodu si zaslouží Káča Macháčková, Jiří Běnek a Jiří Šrámek, kteří nás přišli podpořit a přinesli pozitivní emoce.

Petr

Vertikály a horizonty jihozápadního Slovenska

Malé karpaty 23. – 28. září 2016

Pátek 23. září

Večer sraz v Kuchyni, přesněji v malém, útulném kempíku „Karpaty“ v obci Kuchyňa. Přijeli Honza Vahoš s Michalem Zezulákem a Markem, Lucka s Pavlosem, Filip od Marušky, ale bez Marušky, která doma překonávala nachlazení. Také dorazila Věrka s Pavlem z Chvaletic a Čenžáci. Nic zásadního se ještě nedělo, když nepočítám ochutnávání přivezených vzorků dlouho do noci. A ještě incident s liškou, ta potvůrka vytáhla Věrce ze stanu cestovní „ledničku“ a pochutnala si na parmazánu. Prostě gurmán.

1
Naše ležení v kempíku Karpaty v obci Kuchyňa.
2
Malá hospůdka v kempíku.

Sobota 24. září

Po nočním „moderním pětiboji“ usedali řidiči s obavami za volant, aby dojeli bez úhony do nedalekého Plaveckého Podhradia. Začali jsme v oblasti Blázon pod zříceninou Plaveckého hradu. Cest bylo dost pro všechny, lehčí i těžké, stačilo si vybrat, vybalit nádobíčko a pustit se do díla. Hezky jsme si tam „vyšívali“, krok za krokem, a všem to šlo krásně, někomu možná trochu líp, zvláště Filip se na skále vyjímal moc dobře.

4
Pohled na Plavecký hrad a lezeckou oblasti Blázon (vpravo pod hradem).
6
Toto je výhled z Placeckého hradu.
10a
Oblast Blázon – sektor Venuša.
11a
Oblast Blázon – sektor Anjelská veža.
12ajpg
Marek na Anjelské veži.
Poledná siesta u kafe.

13aaaaaa 13baa 13ca 14aa

Na závěr jsme se ještě vydrápali na zříceninu Plaveckého hradu a byli jsme odměněni rozhledem do všech stran zdejšího kraje.

15aa
Na Plavecký hrad.
15ba
Na Plaveckém hradě. Pavlos.
15ca
Filip
15ea
Marek
15daa
To je Michal.
15ha
Cestou z hradu.

15ga

Večer oheň. Špekáčky. Pivo, víno, i něco tvrdšího, zkrátka kdo co měl… protože Marek měl narozeniny.

Neděle 25. září

16aa
Pohled na Plavecký Mikuláš a oblast Kršlenica – naše nedělní lezení.
Oblast Kršlenica – dole uprostřed sektor Pes Filipes a vpravo sektor Hrad.

Oblast Kršlenica. Vlevo dole sektor Pes Filipes a vpravo nahoře sektor Hrad.

Z Plaveckého Mikuláše vzhůru do kopce Kršlenica, sektor Hrad. Nevelký počet cest, ale krásné a vydatné, trochu pískařské. Vydrželi jsme tam do pozdního odpoledne. Ze skály úchvatný pohled zpět ke „včerejšímu“ Plaveckému hradu. Pak jsme se postupně loučili, všichni se rozjížděli za pondělím a prací.

Zůstalo jen kvarteto Věrka, Pavel, Petr a Milica.

Oblast Kršlenica – sektor Hrad
20a
Oblast Kršlenica – sektor Hrad
21aa
Honza v cestě “Nech sa páči”.

22aa

22aaa
Marek v cestě “Nech sa páči” – na prvním.
22ca
V cestě “Pytlíkova”. Nejtěžší cesta, co jsem tu lezl a to píšou jen za šest.
22d
Pavel (cesta Sokolík)a Honza (cesta Pohodový ritier).
23aa
Povol!!!
24aa
Marek – leháto.
25a
Lucka.

26a

27a
Michal v cestě Sultán.
28a
Pohodová cesta po hraně (cesta Nech sa páči). Dole Plavecký Mikuláš.

Pondělí 26. září

Zkoušíme najít novou oblast Medené Hámre (za vesnicí Borinka). Je to obrovský, opuštěný lom, kde vznikají cesty v několika sektorech. Ty nejvyšší mají až 65 metrů. Zdejší pětky či čtverky (jak je popisoval místní borec) byly docela výživné. Určitě nejhezčí je cesta „Temný hvozd“, zamyslel se mládenec. V průvodci stálo 7-. Tak jo, dnes máme rest day, že? Tři „pětky“ k odpočinku stačí.

40aa
Obec Borinka. Vlevo pěšky na hrad Pajštún a rovně autem k oblast Medené Hamre.
41aaa
Oblast Medené Hamre. Vevo Platňa (65 metrů), uprostřed Medveď – hlavní sektor, vpravo dole Jeleň – zatím neodjištěná oblast.
42aa
Medené Hamre – vlevo Platňa a vpravo Medveď.
43a
Sektor Medveď.
43ba
Milica (dole) u prvnícho štandu v Platni. Fotí Věrka z druhého štandu.
44a
Sektor Medený.

Úterý 27. září

Vyrážíme na Pajštún (přístup opět z Borinky). Pajštún je zřícenina hradu, stojí na skále, kde je vytyčeno kolem stovky cest. Dlouho jsme váhali, jestli to vůbec bude stát za to (z parkoviště 40 minut do pořádného kopce). Všichni znalí říkali, „no ono je to dost oklouzané, nejezděte tam … ale zase je to kolébka slovenského volného lezení, tak to tam jeďte“ … musím ironicky poznamenat, že dotyční lezci asi nikdy nebyli ve Sloupu na Hřebenáči, cha…. Místo nás ale uchvátilo – rozhled z hradu do kraje, cesty od lehkých po těžké, pevný vápenec, dost prostoru kolem skal. A pořád máte nad sebou hrad.

50
Hrad Pajštún.
50aa
Hrad Pajštún. Dle cedule 39 minut do kopce. Pod hradem (zakryto stromy) lezecká oblast Pajštún.
51a
Před vchodem do hradu. Fotím maskaróny.
51aa
Vchod do hradu.
52a
Maskaróny – konzoly s ozdobnou grimasou.
53a
Pohled z hradeb směr Bratislava. Bratislava není vidět – je za kopcem.
54
Na hradbách.

55a56a

Ale bacha na turisty, prý rádi shazují z hradeb cihly a kameny.

57a
Neházejte kameny (na horolezce).
58
Oblast Pajštún – čierný sektor.
59
Oblast Pajštún – Modrý sektor.

60

61a
Oblast Pajštún – Zelený sektor.

Středa 28. září

Balíme, v kempu jsme tou dobou byli už úplně sami. Na cestě domů se zastavujeme na Kršlenici, tentokrát v sektoru Pes Filipes. Něco zkoušíme, ale sektor Hrad je určitě zajímavější, tady je to dost zarostlé, špatně se jistí, zkrátka nekultivované.

71
Odjezd z kempu Karpaty.
70
Toto nám vyrosltlo ve stanu za pět dnů.
62
Oblast Kršlenica – sektor Pes Filipes.
63
Pavel – cesta Maxinečka.
64
Milica v cestě Dingo.
65
Cesta Lapačka Kira.

 

Pro tuto část Slovenska vyšel průvodce cest „Záhorie“. Objednali jsme, ale trochu se zdržel cestou.

Samozřejmě, že po návratu domů je ve schránce lístek, že zásilka leží na poště.

Současně v těchto dnech vychází další průvodce, který navazuje na Záhorie, obsáhne oblasti kolem Bratislavy. Obzory se rozšiřují!

text Milica

Milica to pěkně shrnula, tak ještě pár postřehů a závěrečné bodování.

Musím říci, že lezení v Malých Karpatech mne opět nezklamalo a určitě se tam ještě vrátíme. Místní borci nám opět doporučili další oblasti, které se čistí a přejišťují a má vyjít nový průvodce se skálami kolem Bratislavy.

Přemýšlel jsem jak pojmout letošní bodování do „Startéra“.

Nechci to hodnotit jen podle přelezených cest. Věrka s Pavlem nejsou členy oddílu, tak to budu mít jednodušší.

Takže bodování:

Ať chci nebo nechci, tak přece jen musím dát nejvíce bodů Filipovi. Lezl jako gravitace zbavený a koupil mi pivo – 16 bodů.

Druhé místo má Marek. Měl narozeniny a je s ním pohoda. Dal i několik „onsajdů“ – 15 bodů.

Na třetí místo si dovoluji dát sám sebe. Přelezl jsem nejvíce cest, navštívil 4 oblasti a 5 sektorů (z toho v rámci průzkumu 3 nové oblasti). Takže 14 bodů.

Čtvrté místo si zaslouží Milica, která to se mnou všechno absolvovala – 13 bodů.

Lucka, Pavlos, Michal a Honza lezli jako o dušu dle svých možností a schopností, tak mají po 10,5 bodech.

Foto: Petr, Honza a Věrka.

Petr

„Zahraniční“ skály: Slovensko 2016 – Malé Karpaty

 Předmluva: Dlouho jsme přemýšleli, kam naplánovat podzimní lezeckou oddílovou akci. Uvažovali jsme o vzdálenějších destinacích jako je Osp, nebo i některá oblast v Rakousku, ale hodně lidí už nemá žádnou dovolenou. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli pro následující řešení.

 

Pro zájemce o pěkné lezení s možností pobytu v nádherné přírodě Malých Karpat plánujeme podzimní lezeckou akci v lezecké oblasti pod názvem Záhorie.
Termín akce:

od 23. 09. 2016 – pátek po práci (nebo od soboty ráno 24. 9. 2016)

do středy 28. 09. 2016 – 2dny dovolené (nebo do neděle bez dovolené 25. 9. 2016)

 

Místo pobytu (ubytování) je v obci Kuchyňa (cca do 270 km převážně po dálnici) v kempu u přehrady Kuchyňa:

(nové sociálky, umývání nádobí, hospoda, pěkné prostředí, sportovní areál, něco pro děti – viz www stránky)

Camping Park Karpaty,

900 52 Kuchyňa

campingparkkarpaty.sk

E-mail: info@campingparkkarpaty.sk

Telefón: +421 (0)948 651 851

GPS: 48°24`0,5272″ N, 17°10`0,56762″ E

 

Lezecké, převážně vápencové, oblasti jsou roztroušený po Malých Karpatech cca 15 až 25 km od kempu.

V oblastech Záhorie se nachází cca 300 cest a stále nové vznikají.

Zalezou si tu jak lehce pokročilí tak i výkonnostní lezci neboli práskači.

Skály jsou dobře nově odjištěny převážně borháky a řetězy, vlastní jištění spíše není potřebné.

 

Nejznámější oblasti jsou:

Blázon u obce Plavecké Podhradie

Kršlenica a Pes Filipes u obce Plavecký Mikuláš

dále Korlátko (slepenec) u obce Cerová, Červenica u obce Plavecké Podhradie, Kamenné u obce Plavecké Podhradie, Deravá skála u obce Plavecký Mikuláš

 

Součástí lezení v Malých Karpatech je i rozmach boulderingu. Informace a průvodce lze získat z www stránek viz tento odkaz (kamarádi z horolezeckého klubu TONGBA, které jsme tam poznali, nám dali potřebné informace):

https://www.tongba.org/sprievodcovia/

 

Dále je možno lézt i v oblastech mimo oblast Záhorie, jako jsou:

Pajštůn nad Bratislavou, Modrá, Dobrá voda na severu Malých Karpat, Veľká pec u obce Prašník

 

Informace o průvodci oblasti Záhorie je na této www stránce:

http://www.james.sk/articles.asp?pageid=10&id_dependency=10618

 

Výška skal až 40 metrů. Převážně vápenec, ale i slepenec na Korlátku.

Kolem jsou i pěkné hrady s výhledy: Plavecký hrad a hrad Korlátka.

 

Některé části průvodce mohu zaslat ihned, další až mi přijde objednaná celá kniha.

 

Doprava individuální auty, vzdálenost cca 230 až 270km od Ostravy dle zvolené trasy:

  1. – po dálnici přes Brno na Bratislavu a pak zabočit (264 km) – cca 2 hodiny 40 minut (cca 17 oprav na trase)
  2. – přes Bytču a po dálnici slovenské a pak zabočit (kdo má slovenskou dálniční známku)
  3. – přes Přerov dolů nejkratší (232 km), ale nejdelší trasou – neodzkoušeno) – cca 3 hodiny 20 minut

 

 

Hlaste se u: Petr Čenžák, mobil: +420606743261, -mail: pcenzak@ohlzs.cz

…ať můžeme domluvit dopravu a ať vím, komu poslat průvodce…

Lezecký maratón Hlubina

Lezecký maraton – I. ročník

 

s podnázvem: “Nie je dôležité vyhrať, ale zvíťaziť sám nad sebou”

 

V loňském roce proběhl nultý ročník lezeckého maratónu s jedním družstvem: Karol a Petr.

Akce se podařila, tak vyhlašujeme první ročník “Lezeckého maratonu”.

 

Akce se uskuteční o volném víkendu:

dne 19.11 (sobota) od 8:00 hodin do 22:00 hodin (prezentace účastníků průběžně)

 

Pravidla a hodnocení (bodování):

 

Běžecký maraton má 42 km “Lezecký maratón” má 42 cest lezených dvojici lezců. Znamená to, že každý lezec by měl přelézt 21 cest.

 

Výběr, pořadí, obtížnost cest je čistě v kompetenci lezců a je součástí strategie a taktiky účastníků.

Každý lezec muže lézt každou cestu jen jednou.

 

Povinná výbava dvojice: něco na psaní, lano, sedáky, jistítka prostředky, lezečky, 9 expresek, oblečení na lezení (případně svačinka na celý den)

 

Za každou vylezenou cestu si člen dvojice započítává počet bodů dle obtížnosti cesty a obtížnosti profilu ve, kterém je cesta postavena.

(Profilem cesty je myšlena délka cesty a převislost profilu, ve kterém je cesta postavena = stěna je rozdělena do několika sektorů a každý sektor má svůj koeficient.)

 

Za prohřešky (odsednutí, pády, top rope) jsou odečteny body, neboli udělena penalizace.

 

Z důvodu lezení na prvním je povoleno si stahovat lana v cestách TOP ROPE a cvakat si vlastní expresky. Následně uvést do původního stavu.

 

Započítává se pouze 21 cest na každého lezce = dohromady 42 cest.

Každý z dvojice má 3 opravné pokusy, aby si započítal hodnotnější cestu. Opravné pokusy se nesmí provádět na stejné cestě z důvodů pádů nebo odsednutí.

 

Není podmínkou, aby každý lezec lezl stejné cesty, ale může si vybrat cesty dle svých schopností.

 

Pokud se dvojici nepodaří vlézt požadovaný počet cest, jsou.

 

Aby nemusely být vytvářeny kategorie jako muži a ženy, sportovci a důchodci, a aby měli všichni motivaci je toto řešeno koeficienty.

 

Podrobná pravidla jsou v příloze včetně tabulek a budou zaslány i emailem.

 

Vzhledem ke složitějšímu výpočtu budou výsledky zpracovány počítačově dle předaných tabulek.

Každá dvojice dostane tabulku na místě a v tabulce stačí vyplnit jen žlutě podbarvená pole (možná připravíme tabulku včetně všech cest).

 

Ať máme představu o počtu účastníků, tak se dvojice hlaste na emailu: pcenzak@volny.cz nebo na telefónu: 606743261

(nenahlášení není podmínkou pro účast, můžete se rozhodnout i v sobotu ráno)

 

Na martón zvou Karol Korhelík a Petr Čenžák