Ve složení náčelník „Helmut“, lékárník Tomáš, Pavlos a Šimon jsme vyrazili po 5ti letech na další skandinávskou výpravu na běžkách. Tentokrát jsme vybrali jako startovní bod obec Grövelsjön ve Švédsku blízko u hranic z Norskem, a to hlavně kvůli celním povinnostem a pašování lihovin 😊. Odjezd z Ostravy v 17:30 v pátek 6.3. Tam i zpět jsme jeli autem, vzdálenost od ČR je cca 2300 km a s přestávkami trvala jízda asi 26 hodin. Příjezd na místo v sobotu 7.3. okolo 18 hod. Nálada ve voze byla výborná, cesta příjemně odsýpala a vždy alespoň jeden účastník mohl řídit 😊
V plánu bylo ujet (ujít) cca 120 km na běžkách, trasa vedla národními parky Grøvelsjøen (SWE) a Femundsmarka (NOR), se spaním ve stanech (1x v chatě bezplatně). Profil trasy: hory, zamrzlá jezera, ostrůvky. Z cca 90% po značených zimních cestách, 10% mimo značení cestou nejmenšího odporu. Sněhu bylo hodně, teploty ovšem přes den kolem 0oC a tepleji, v noci mírné mrazy.
7.3. (sobota) příjezd na místo (parkoviště), postavení stanů na parkovišti s veřejným WC, úvodní večírek a spát. Lihovin dostatek.
8.3. (neděle) balení věcí a příprava lyží, bobů, vaření snídaně ze sněhu a okolo 10 hod. zahájení výletu. Nejdříve výšlap do kopce sedlo pod vrcholem Jakobshöjden 1103 m, sjezd k jezeru Hävlingen (zde je placená chata), dále přes toto jezero, další jezera Klacken a Nedre Grötsjön a u tohoto jezera první bivak ve stanech. Sice je zde útulna, volně přístupná, ale nesmí se zde spát. Ujetá vzdálenost cca 20 km. Náčelník při prvním sjezdu upadl a zlomil tyčky tažného zařízení, opravu jistí univerzální stříbrná páska, ta nás zachránila ještě mnohokrát 😊. V bivaku posichrováno dřevěnými klacky, přidělanými sk páskami a stříbrnou páskou, drželo to do konce zájezdu. Lihovin dostatek.
9.3. (pondělí) ráno se Šímovi urvalo poutko z teleskopické tyčky na malování, za kterou tahá saně, oprava stříbrnou páskou a můžeme pokračovat dál přes jezera a ostrůvky směr chata Rogenstugan u jezera Rogen. Chatu míjíme a za výborného počasí pokračujeme dále přes toto jezero k další chatě Skedbrostugan. Cestou pauzírujeme, lihovin ubývá. Bivakujeme pár kiláků před touto chatou ve stanech, sněhu je dost, úprava plošiny na stany trvá víc jak hodinu.
10.3. (úterý) pokračujeme a míjíme chatu Skedbro u jezera Skedbrosjön, dále pokračujeme k chatě Reva v hlubokém sněhu, naštěstí narážíme na stopy po skůtru, tak to nakonec celkem jde i když mimo značenou trasu. U chaty Reva, odpočíváme a mizí další lihoviny. Chata je u hranic Švédska s Norskem, zde překračujeme čáru a pokračujeme po stopách skútru, po značce to nešlo, hluboký nenosný sníh k chatě Møllerbua, kde se dá legálně a zadarmo přespat. Cestou nás čekalo překvapení, a sice plot na trase. Naštěstí kluci z východního bloku nezaváhali a podhrabali se a pokračovali dál v cestě. K chatě dorážíme za pěkného počasí, zatápíme, sušíme věci a chillujeme se vším všudy. Lihovin ubylo výrazně 😊 Věci vysušené, teplo, pohoda.
11.3. (středa) opouštíme chatu a tím i na nějaký čas jezera a ostrůvky a míříme do hor k chatě Svukuriset. Počasí se začíná měnit, ochlazuje se a začíná foukat. Nejdříve méně, později vítr nabírá na síle, výstup do sedla mezi vrchy Falkfangarhøgda 968 m a Stor-Svuku 1416 m je na hranici schůdnosti a bere dost sil. Po překonání sedla míříme ještě kus k lesu, kde bivakujeme pár kiláků od chaty, aspoň tady tak moc nefouká. Podobné počasí by nás čeká i další den podle předpovědi. Klíčové bude překonat hory, pak to už nějak dojdeme, chaty na trase nejsou. Lihoviny se začínají blížit kritickému stavu 😊
12.3. (čtvrtek) dopoledne dojdeme k chatě Svukuriset, je zavřená, ale místní nor nám ukáže kudy dále a norsky sdělí, že předpověď bude taková, jakou jsme čekali. Naštěstí nefučí už od rána. Dnes nás čekala poslední horská etapa, jdeme pod vrcholkem Revlingkletten 1154 m, po turistické trase. V horách opravdu fučí, do dalšího sedla už nejdeme z hřebene sjíždíme k jezeru Rønsjøen po kterém pokračujeme. V údolí tolik nefouká, dále vede cesta podél řeky Røa, která se vlévá do jezera Grövelsjön kudy prochází hranice Norska se Švédskem. Cesta kolem řeky je zdlouhavá, spíme ve nekde v dolíku u osady Sylen. Má se oteplovat a smrdí to deštěm. Přes přece jenom sněží (čti spíš prší). K autu nás čeká cca 13 km. Lihoviny definitivně došly.
13.3. (pátek) ráno je chmurné, nevlídné, jediná výhoda je, že aktuálně neprší. Uvaříme snídani, naposled balíme všechny věci a vyrážíme na závěrečnou etapu přes jezero Grövelsjön, kde opětovně překračujeme čáru. Abychom se nenudili začíná foukat do ksichtu a sněží mokrý sníh. Nálada je i tak dobrá, a před polednem už stojíme na parkovišti u auta. Odložené pivko udělá radost větší než menší, definitivně balíme všechny věci a někdy po poledni odjíždíme domů.
Cesta domů je opruz, opět trvá 26 hodin autem, ale vše proběhlo bez problémů, v Ostravě jsme okolo 15 hodiny v sobotu 13.3. Teplotně to byl skok doma 20oC ve Švédsku okolo 0oC. Doma zakončuji výlet s rodinkou v pivovárku Aero na zahrádce 😊
Cíl výletu jsme splnili, ušli jsme přibližně 120 kiláků, krajina byla nádherná, nakonec i počasí vyšlo. Sestava tradičně fajn.
Severe Zdar nebylo to naposledy!!!
Pavlos
