Archiv rubriky: Zprávy z akcí

Články o proběhlých akcích všeho druhu

Jak se stát CVOKem během 12 hodin aneb krátký report z “hliněných hor”

Zdarec bando,

že nevíte co jsou “hliněné hory”? CVOK aby se v tom vyznal.

Ale popořádku, “hliněné hory” najdete kousek nad Prahou, jedná se o pískovcovou oblast zvanou Kokořínsko anebo Dubské Švýcarsko. Slovy klasika Tatuše: “Kokořínsko je úžasné a kouzelné – když tam nemusíte lízt” aneb skály ukryté pod poli s kukuřicí :).

CVOK je Tatušem pořádaná akce “Cyklistický Výlet Oblastmi Kokořínska”. V čem tato taškařice spočívá? V časovém limitu objet na kole lezeckými oblasti, zde vylézt na předem vylosované věže, dojet zpět do cíle v časovém limitu (8:00-20:00, později s penalizací) a pokusit se získat alespoň 10 bodů za vylezené věže. (soutěžní věže jsou bodově ohodnoceny). K orientaci v terénu je povolena pouze tištěná mapa a horolezecký průvodce, žádné moderní technologie nejsou tolerovány. Komu se vysněných 10 bodů podaří získat, je oceněn diplomem a po celý rok smí používat titul CVOK.

O akci jsem delší dobu věděl, ale až na popud Bina, že pojede taky, jeho vyprávění z již absolvovaných ročníků, jsem se domluvil s Krtkem a na CVOKa jsme se přihlásili. První termín byl odložen kvůli nepřízni počasí, ale v náhradním termínu počasí přálo. Den D byl 13. duben. JEDEME, hurá!

Ve velkém předstihu ve čtvrtek před akcí kupuji mapu Kokořínska v rozlišení 1:40 000, jinou jsem nesehnal. Naštěstí mám nové horolezecké průvodce zde. Balím par smyc, presek, Krtek bere poloviční lano, připravit kolo, promazat – nejde mi sundat pedál ve kterém povážlivě skřípe 🙂 a v pátek trádá z Ostravy za Krtkem do Olomouce a pak po dálnici na sraz v hospůdce “Na Dobřeni”. Hospoda Dobřeň (Hospoda) • Mapy.cz.

Cestou si povídáme, Krtek pije pívo, cesta odsejpá, po dálnici přes Prahu, sjedeme u Mělníka a za cca 3,5 hodiny z Ostravy jsme na místě. Na parkále před hospůdkou stojí již dost aut s potenciálními CVOKy. Každopádně jsme účastníci, co přijeli z nejvzdálenějšího kouta republiky :). Nikdy jsme zde nebyli, tak si akci aspoň pěkně užijeme. Letošní ročník je spárový, takže o to to bude větší sranda. No a jen na okraj, Bin nepřijel :).

Hospůdka je krásné roubené stavení se super atmosférou a příjemným personálem. Zdravím se s pár známými z písků, obsadíme neobsazený stůl, teď již oba popíjíme pívo, dáme véču a je nám fajn. Čekáme na losování soutěžních věží, které začne kolem 21 hodiny. V každé oblasti (celkem je jich 30) je losem určena jedna soutěžní, místo si značíme do naší přesné mapy a připravujeme strategii. Pivek už je dost, tak jediné co jsme vymysleli, je jít spát a ráno se uvidí :-).

Spíme před autem na parkovišti u hospůdky, jako všichni ostatní. Start je v 8:00. Ráno to vypadá na parkovišti jako v úle, soutěžilo 16 dvojic, dokonce i čistě dívčí dvojky. U snídaně se rozhodujeme, jak pojedeme, strategie je jasná, ujet na bajku do 50 kiláků a pokusit se získat CVOKa!!!

Před 8 hodinou společné foto a v 8:00 hromadný start! Peloton se nám vzdaluje a my míříme z Dobřeně na sever směr skály u Vlkova, jedeme v pelotonu, stejný nápad má více účastníků, měníme plán a jedeme dále na skály u Blateček vež Sněhurka – Z. spára IV (1b). Věž nacházíme rychle, jsme druzí (hore zdar je fuč), chvíli čekáme, cestu vymlaskneme a rychle dále. Vybíráme skály u Tubože vež Druhá věžička – Cvičná spára V (1b). Opět nacházíme napoprvé, u věže jsme první a jako bombónek máme Hore zdar! Postupně se trousí další dvojky, které Krtek vystraší ušlápnutím solidního “kamínku”. Slaníme a míříme dále, čas dobrý, s lezením se nepáráme, jestli to tak půjde dále, CVOK je náš jak nic :).

Pokračujeme na nedaleké Skály v Planém dole vež Tyran – Tyranie VII (1,5b). Bohužel zde nastalo první logistické selhání, Tyrana hledáme více jak 2 hodiny z toho podstatnou část ve vedlejší rokli. Správně nás navedly kola souputníků volně ložená jinde :). Tyran je svižná žába přes 3K s výlezem do marastu na klíč, prostě klasika na masiv. Jinak Planý důl a zdejší skály stojí za návštěvu. Zpátky ke kolům a hurá do kopce na skály u Vlkova, ano kolem jsme už jeli. Zde se opět ukazuje naše parádní orientace a nedostatečná práce s buzolou a mapou, výsledkem je několik nádherných okruhů kolem kolem skal :). Zkráceně zadupeme další cca 1,5 hodiny než nacházíme a to po sluchu další soutěžní věž Vlčí doupě – Domácí typ V (1b). Okrajová spára s materiálem měkčím než bysme doufali s dolezem do lesa :).

Aby toho nebylo málo, Krtek chytil defekt i přes mlíko v pláštích kolo uchází, oprava jen izolepou, lepení, opravná sada a duše zůstala v Olomouci a tak se vyjížďka prodlužuje opakovaným dofukováním. Stále zastavujeme, hledáme v mapě kde jsme a kam bychom měli jet :). Další volba padla na Skály u Dražejova a Nedvězí vež Slaměnka – Údolní spára V (1b). Tady pokračuje utrpení při hledání této dominanty :). Naštěstí na to nejsme sami, potkáváme kámoše ze Šumperka Michala a Brnkyse. Bloudíme po lesích, otáčíme mapou, hulákáme na lesy a přes údolí se kdosi ozve. Ano věž byla úplně jinde, takže po pěkné procházce a solidní ztrátě času docházíme pod věž. Jsou tam holky a spáru si pochvalují, je převislá, nezajistitelná a jedna z nich dala podlahu. Na druhý pokus už to vyšlo. Čekáme až dolezou kluci, pak dá Krtek jištěné sólo na vrchol, dobírá mě a pěkným pochodem se vracíme ke kolům a “rychle dále” na Skály na Rači vež Trampská stěna – Pomlázka VI (1,5b). Zkušeně to bereme zkratkou a celou oblast, vež nevyjímaje míjíme o údolí a hafo výškových metrů. Podstatnou část “cesty” z mapy snášíme bajky na zádech a přelézáme padlé kmeny. Tady roky nikdo nešel natož nejel :). Dole ve vísce Rač je nám jasné, že CVOK se vzdaluje, průběžně Krtek dofoukává pneu. Ještě dáváme pokus najít soutěžní věž, po chvíli se na to vy…me a valíme zpátky do Dobřeně, je to ještě cca 15 kiláků do kopce. Jedeme po asfaltce, kecáme, stavíme, dofoukáváme a tak pořád dokola. Nakonec dáváme “jedno” před cílem ve Střezivojicích hospůdce Bouda a 19:25 dojíždíme do cíle.

Najeli sme kolem 44 kiláků na kole a pěšky, vylezli 5 věží, získali celkově 5,5 bodů. Letos to sice neCVOKlo, ale příští rok to na CVOKa dotáhneme!!!

Shrnutí akce Tatušem, kromě oficiálních výsledků i pár neoficiálních ocenění:

chlív ročníku: Lomikámen na Svatováclavskou věž u Popelova
krasavice ročníku: Allegro pastorale na Čtvero ročních období
překvapení ročníku: popularita Zakšína (9 přelezů Baňky)
prokletá oblast: Dražejov a Nedvězí (kdo vylezl Slaměnku, neudělal Cvoka)
výletníci roku: Matěj a Honza (jediní, kdo objeli Hradčanské stěny a Doksy)
sympaťák víkendu: pan hospodský (již podruhé)
kráva víkendu: jedubaba z č.p. 2 (debut)

 

Pořadí:

  1. Vojta Přibyl + Trylčák 14b – 19:46
  2. Andy + Šoumen 14b – 19:50
  3. Anča + Miki 13,5b
  4. Ratlík + Jája 12b – 19:35
  5. Matěj + Zbyšek 12b – 19:47
  6. Kolouch + Pepek 11,5b
  7. Jiřik + Radu 10,5b
  8. Matěj + Honza 10b
  9. Kendy + Julča 9b 19:40
  10. Kuba + Svára 9b 19:50
  11. Vojta Dostál + Venca 7,5b 19:19
  12. Michal + Brnkys 7,5b 19:28
  13. Terka + Kačka 6,5b
  14. Pavlos + Krtek 5,5b 19:25
  15. Luboš + Miki 5,5b (7,5-2) 20:15
  16. Barča + Kantys 5b

Fotogalerie z letošního ročníku je tady: CVOK 2024 – Fotky Google

Načítací animace Načítání...
EAD Logo Trvá to moc dlouho?

Načíst znovu Načíst dokument znovu
| Otevřít Otevřít v nové kartě

Konec záznamu!

Pavlos

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Lezecký maratón 2024 – VI. ročník

Lezecký maratón 2024 – VI. ročník s podnázvem:
“Nie je dôležité vyhrať, ale zvíťaziť sám nad sebou”

Ctít či nectít tradici …
Lezecký maraton 6. dubna 2024, La Skala v Žilině

Letošní Maraton málem nebyl, to když jeden z jeho zakladatelů Petr Č. prohlásil, že už ho organizovat nebude. Nakonec přislíbil pomoc Křiky a ještě přemluvil manželku Zdeničku, s odůvodněním že pěkně píše (rozumějte diplomy). Takže Maraton proběhl za účasti 9 dvojic. Kamarádi pilně trénovali, to jsem si dobře všimla. Nepřekvapilo, že zvítězila dvojice Veronika Jakůbková a Michal Kratochvíl. Výsledky můžete nastudovat z tabulky. Krásně jsme si zalezli, každý co uměl a co mu tělo dovolilo. Bylo i trochu smutku, stačilo přece tak málo, aby umístění dopadlo lépe … jistě, ale soutěž je soutěž a výzva, a také trochu štěstí.

… a co kdybychom to příště udělali jinak, kdybychom změnili…, kdyby … a nápady se začaly rojit z našich hlav a z mobilů. Možná, že příští ročník bude vypadat jinak nebo nebude vůbec, tradice netradice. Změnit přece můžeme všechno. Ovšem pro tuto chvíli jisté je, že jsme báječně ukončili zimní „indoorovou“ sezonu a teď zase do skal. Jaro/léto už je tu!

Milica

Děkuji za účast a krásné výkony. Děkuji všem, kteří přiložili ruku k dílu. Snad mne zase příští rok někdo přemluví, aby se maraton uskutečnil.

Jinak bych nechtěl slevovat z množství cest. Když to zvládli zdravotně a věkově hendikepovaní, tak to musí zvládnout každý. Taky nechci stanovovat výkony na čas. Ztratilo by to tu atmosféru pohody a sounáležitosti a zbyla by z toho jen honička za výkony. Takhle se dá skloubit obojí.

Petr

 

TAKULKA VÝSLEDKŮ:
(pomocí Ctrl a myši se dá zmenšovat a přepínat mezi listy, aby bylo vše vidět)

 

 

Paprskové běžky 2024 proběhly!

Bez nějakého velkého psaní jen uvedu, že jsme vyhmátli nejlepší letošní podmínky. Ranní teplota -11C, přes den spalující slunko, bez mraků a příjemných -5-3C po oba víkendové dny.

Stopy předpisově upravené, sněhu habakuk, (stejně jako lidí) ale paprskové stopy jsou dlouhé, takže se to nebyla žádná trága.

Na chalupě u Honzy se nás nakonec sešlo 9 lyžníků, přičemž jsme ještě ve stopě náhodou potkali na opušťáku Filipa s Maruškou a v neděli doběhl z Ovčárny i Honza Ondruš, takže účast lze označit za slušnou.

Jednou větou – byl to neskutečně vydařený víkend.

(fotky se otevírají korektně jen v PC/NTB. Galerie Envira, kterou využíváme ve free verzi, otevírání obrázků v mobilu/tabletu podporuje omezeně 🙁 )

Labák, aneb jak pravila Hanka, důstojná náhrada za Dolomity – červenec 2023

Dlouho jsme se na ty Dolomity chystali, ale počasí ve čtvrtek rozhodlo, že se jediným horským střediskem se slušným počasím  v 1. prázdninovém týdnu stane Labák a tak jsme se přizpůsobili. Je to místo ikonické. Pro kombinované páry lezců/nelezců je to super oblast – hodnotné lezení na každém kroku + na kola a turistiku je tam toho hromada moc (máme prošlapanou hlavně německou část, kdo by chtěl tipy tak se obraťte).
Mimo jiné jsme byli zvědaví i na to, jak to vypadá po požáru, který se tam vloni rozhořel zrovna když jsme přijeli – pro dokreslení jsem vložil i pár obrázků z té doby.

Závěrem – dopadlo to jak nejlépe mohlo. Někteří hodně viseli, jiní to více kombinovali s turistikou a koly, večery naštěstí nebyly dlouhé a rána tak byla celkem v pohodě. Lidských ani materiálních ztrát tentokrát nebylo.

Děkuji všem za exkluzivní dovolenou.
JB, vlastní rukou v českém jazyce.

(fotky se otevírají korektně jen v PC/NTB. Galerie Envira, kterou využíváme ve free verzi, otevírání obrázků v mobilu/tabletu podporuje omezeně 🙁 )

2x Vtáčník (upgrade) – květen + červen 2023

Bylo to megadobré. Bych se s tím nepsal, ale jsem z toho tak nadšený + obrázky vyšly celkem dobře, že to sem prsknu, ať máte co závidět (a že jsme psali o volném místě v autě). Dokonce jsme se ani neuvařili jak jsem se obával + jsme potkali vítkovického Tondu s Míšou, kteří nám vyradili pěkné kousky a společně jsme strávili prima večer.

Doplnění: pro velký úspěch v květnu jsme ještě v červnu vypravili další expedici, tentokrát v pracovních dnech. No a to byla teprve pecka – celou horu jsme měli jenom pro sebe, až jsme ani neuměli vybrat do čeho se pustit dříve.  Ještěže existuje únava, jinak bychom si ani neužili podvečerní družbu a doplnění tekutin.

Jinak Vtáčníkové lezení mě pohltilo. Neklouže to, něco přejištěné, něco odvážné (dá se hodně založit vlastní), dlooouhé jedno i vícedélky. Cesty pro práskače i pohodáře, stupnice typicky slovensky tvrdá,  štandy precizní, prostředí kouzelné. Dokonce zazněly chvalospěvy jako slovenský Labák, apod. Ty 2,45 hod v autě a 30min. přístupu po horu je bohatě vyváženo množstvím cest (stále vznikají nové), které jsou bezva přípravou na seriózní horské lezení (akorát kamzíci tuna chýbajů, no na oplátku nie sú vylůčené medvedě 🙂 ).

Pravidla hry, našel bratr, zde:

Click to access hradokguide_3_2021.pdf

(fotky se otevírají korektně jen v PC/NTB. Galerie Envira, kterou využíváme ve free verzi, otevírání obrázků v mobilu/tabletu podporuje omezeně 🙁 )

Lezecký maraton 2023 – 5. ročník

Zdravím všechny členy a příznivce oddílu.

Jak jistě všichni víte, po nedobrovolné pauze se letos konal další díl lezeckého maratonu (již 5 ročník) a to tentokrát na lezecké stěně v Žilině.

Atmosféra byla od začátku závodu skvělá, všichni byli plni optimismu a pozitivního očekávání. Díky hezkému počasí venku, jsme měli stěnu téměř pro sebe. Dvojice se navzájem povzbuzovaly, radily si která cesta je lehká a do které radši nejít. Bylo super sledovat atmosféru stmelení, kde soutěživost se dostala až na druhou kolej.

Všem dvojicím chci poděkovat za skvělý výkon, myslím, že každý z nás si sáhl až na dno svých sil (já tedy určitě a celou neděli se léčil 😎😎).

Jistě chcete vědět, kdo to vyhrál, i když výherci byli dle mého všichni, přeci jenom jsme měli body a ty nějak dopadly. Snad mi prominete, ale výsledek nenapíšu sem, musíte se k němu proklikat ve fotkách (Jak jinak bych vás donutil projít tolik fotek😁😁).

Za organizátory Tomáš a Petr

 

…. konečně „Zamka“, 5.-9. března 2023

Po nejistých až zašmodrchaných letech s covidem znovu na Zamkovského chatu… a bylo to jako vždycky. Batohy pečlivě nabalené s ohledem na všechny možné variace počasí byly vyneseny na chatu. Počasí opravdu rozmarné bylo, ale plánů bylo také mnoho, takže jsme se po skupinách věnovali lezení ledů a mixů, skialpu, turistice a večernímu pospolitému životu. Radost ze setkání veliká, ostatně 20 starťáků a jejich příznivců je dost velká banda.

Milica a Petr

Další pohádkové skialpy na Žiarské – březen/23

Byla to flash akce – jen a pouze kvůliva dokonalé předpovědi, pozitivní lavinovce a volných postelích na Žiarské chatě vydali jsme se v 9. týdnu na tři dny do hory. Dopadlo to pozitivně. Každá jedna cesta nahoru i dolů hladila duši, tužila tělo a udělala z nás tak pro budoucnost lepší lidi. Nepouštěli jsme se do žádných velkých akcí, každý den našlapali a sklouzali něco přes 1000 výškových metrů a přestože byly podmínky i na náročnější sjezdy z Barance a Smreku, nenechali jsme se zlomit a pojali to spíše turisticky.

Jistou kaňkou na kráse výletu bylo podražení postele ze 17 euro/noc bez snídaně před rokem na letošních 40euro/noc včetně snídaně. Pro úplnost za pivo se chce 2,5 – 3,5euro /0,5l, parkování vyjde 5 euro/noc.

Nebudu v textu opakovat co jsem tady psal před rokem, kdy jsme Žiarskou dolinu prošlapali v podobných podmínkách s bratrem a nechám to na obrázky.

Nehledě na cenu, budou-li podobné podmínky, umím se tam letos vydat klidně ještě jednou.

JB, vlastní rukou v českém jazyce.

(fotky se otevírají korektně jen v PC/NTB. Galerie Envira, kterou využíváme ve free verzi, otevírání obrázků v mobilu/tabletu podporuje omezeně 🙁 )

podzimní Paklenica / Velebit (opět) bez lana – říjen/listopad 2022

Jelikož mě zase všichni nechali ve štychu, nezbylo mi než podzimní Paklenici a okolí pouze horizontálně prošmatlat. Ale mi to fakt nevadilo, protože v tak neskutečně probarveném ráji dokážu jenom chodit a koukat,….  aniž by se mi potily ruce. Prostě, byl to velmi vydařený (43) týden, kterým jsme si s ženou prodloužili léto i život. Pro inspiraci ostatním sem prsknu nějaké info a obrázky z našich výletů k/do/na:

    • Aniča Kuk – značenou a částečně lanem zajištěnou kozí stezkou kolem Veliki Čuk jsme vyšplhali na vrchol a vrátili se v mapě značenou ofiko trasou

    • kaňon Malé Paklenice, přičemž jsme se vrátili úžasnou náhorní plošinou přes Jukiči-Lekine nijve (řeka byla úplně vyschlá, jinak by to byl sekec a možná i mazec)

    • Bojin kuk – nadpozemská, delší, procházka pohádkovou krajinou, kořeněná lehkou ferratkou, která  významně zkrátí cestu na vrchol. Cestou zpět z vrcholu se to vyplatí obejít, protože je to velmi, velmi krajinově významné, krásné a vůbec…

    • Tulove Grede – za málo peněz hodně muziky – autem člověk přistane 1,5 hod od vrcholu a samotný výstup je už jen za odměnu (stejnou cestou zpět)

JB, vlastní rukou v českém jazyce 🙂

(fotky se otevírají korektně jen v PC/NTB. Galerie Envira, kterou využíváme ve free verzi, otevírání obrázků v mobilu/tabletu podporuje omezeně 🙁 )