Na víkend 19.-21. června jsme domluvili částečně objevitelskou a částečně opakovanou akci primárně zaměřenou na polské pískovce. Nakonec se této akce účastnili rodinné klany Krtků, Mücků a Nováčci bez dětí. Nikdo další se nepřidal i po napsání informace o akci do skupin/y HO START na whatsuppu 😊.

Jako cíl volíme „Góry Stolowe rejon Szczytnej“. O co se jedná? O pískovcové skály (stolové hory) v okolí městečka Szczytna a Polanica-Zdroj kousek od Náchoda. Jsou zde 2 oblasti, sportovní pískovce Sczytnik a Toczek s jištěním jako na sportovkách na vápně a výškou stěn do cca 30 m. V těchto oblastech je 400 cest z toho 300 je přejištěných ve sportovním duchu. Nedávno vyšel nový horoprůvodce, takže bylo na čase, vyzkoušet jaké tam ty písky mají.

Průvodce je krásně zpracovaný s fotkami a k sehnání je např. tady: Góry Stołowe. Rejon Szczytnej, przewodnik wspinaczkowy z autografem – Mama w Skałach Jediné mínus je to, že v průvodci je použita polská „kurtykova“ stupnice obtížnosti a chybí zde převodní tabulka do stupnic UIAA nebo saské. Kdo ví, jaká je obtížnost VI.1? Naštěstí je na webu převodní tabulka, a už jme doma 😊.

Jako základnu volíme kemp ve Wolanech, který vlastní německý důchodce Pavel. Je na kraji vesnice u lesa. Vhodný je spíše pro obytná auta, protože podloží, kde se kempuje je vysypáno kameny. Cena ubytování byla 150 zlotých za den (dodávka + 2 dospělí a 2 děti). Kemp klidný, čistý, s toaletami, sprchou a zařízenou kuchyňkou, ovšem bez kiosku, tudíž vlastní zásoby nutné. Kousek je to autem do obou oblastí.

Při špatném počasí nebo při celkovém opotřebení „materiálu“ na skalách je kousek Polanica-Zdroj, lázeňské městečko s termály a venkovním aquaparkem, u kterého je i kemp (při naší návštěvě nebyl otevřený). Takže je zde možné i jiné vyžití než lezení. Případně kousek dále jsou další pískovce a sice Hejšovina.

Cesta z Ostravy celkem odsýpá a už za 3 hodiny jsme v kempu, zde už vegetí Nováčci a za chvíli dorazí zbytek skupiny Krtci. Panuje všeobecné veselí, zdravice a špuntování prvních lahváčů. Nováčci vyrazili už v pátek ráno a navštívili oblast Toczek, kde jsou převážně těžší a těžké cesty. Volba na sobotu je jasná Szczytnik. Skály jsou na kopci pod zámkem, ke kterému se dá dojet autem na parkoviště, odkud stačí sejít kousek z kopce a jste pod skalami. Co je škoda, všude pod skalami je „polský pořádek“, povaluje se zde hodně střepů. Skály jsou pěkné, písek pevný se super třením a jištěním opravdu nahusto. Lezli jsme v oblasti Widokova a okolí, přímo pod zámkem s výškou údolních stěn 30 m.

Zahájení lezení bylo stylové, při slaňování první veže Lucie nezkontrolovala délku konců lana a slaňování skončilo v kotrmelcích přes skalní prahy v písku ve svahu, čímž nevyděsila nejenom mě, ale i polskou dvojku lezoucí na věži pod námi – strajk č. 1. Nahoře zas měli šichtu. Poučení, domluvit se nahoře, kam se bude slaňovat a nevymýšlet zkratky. Celá taškařice dopadla spálenou rukou a potlučenými zády a po drobném oddechu, dezinfekci a odprášení následovalo i další lezení. V čelbě se střídají Krtek a Pavlos a zbytek ekypy bez bázně a ghany (když už je to MS ve fotbale) stoupá jak dým. Lezli jsme cesty v rozmezí V – VI.1, a móóc pěkné (hrany, sokolíky, rajbasy..). Vypadalo to, že při lezení několikrát zmokneme, nakonec se nám bouřky vyhnuli a lezli jsme za sucha až do cca 15 hod. a zmokli jsme až po příjezdu zpátky do kempu.

Po lezení byl v plánu aquapark v Polanici, ale byl ještě zavřený, takže odpoledne trávíme v kempu. Když se daří, tak se daří v kempu Lucie přelévala v dodávce z kanystru vodu do dózy na pití a nezkontrolovala, jestli je kohoutek u dózy zavřený, takže pěkně zaplnila vodou v dodávce šuplík s ledničkou (strajk 2). A při vytahování věcí z lednice, konkrétně tzatziki made in LIDL balené v plastu, položené na zem je ještě rozšlápla a bylo částečně po nich (strajk 3). Od té chvíli už pro jistotu na nic nešáhla 😊. V podvečer prší až leje, stejně tak v noci.

V neděli po vydatných deštích nemá cenu jezdit na písky, proto volíme variantu „polskou žulu“ a sice u obce Miedzygórze věž Wilk, která má výšku cca 25 m. Je v úbočí Kralického sněžníku cca 15 min. od parkoviště. Na jeden den je to fajn varianta, polezli jsme několik cest v obtížnostech IV – VI.1. Jet zde cíleně na tuto skálu asi nemá cenu, ale dá se to spojit s MTB, jsou zde singltraily a i další oblasti pro lezení v okolí. K oblasti Klodska vyšel nedávno průvodčík jde zakoupit např. tady: Ziemia kłodzka (Klodsko) – Horokupectví.

Suma sumárum, výlet se vydařil na výbornou, parta byla taky skvělá! Shodli jsme se, že zde nejsme naposled.

Hore zdar! Pískům zvlášť!

Pavlos

PS. moc se nefotilo, více se lezlo 😊