Archiv rubriky: Oddílové akce

Tady budou Příspěvky s názvy podle akcí, kam budou mít přístup jejich organizátoři a budou tam psát podrobné info

Jarní Paklenica – duben 2019

Ve středu 17.4.19 vyrážíme po šichtě na prodloužené Velikonoce směr Velká Paklenica. Abychom se neuštvali, cestou přespáváme v chorvatské Krapině (hostel Poslon – snadný sjezd z dálnice za stravitelných 10 euro).

V cílovišti, privátním „nafukovacím“ domku, je objednaných 13 postelí. Zajistil Novajda a přestože jsme se všichni z fotek trochu báli jak velký holobyt že to bude, nakonec se z toho vyklubalo stravitelné ubytování. Cena 10 euro/hlava/noc byla velmi pozitivní a na to, že nezavíraly dveře, vypínače stejně jako vodovodní baterie byly zapojeny obráceně, na stěně chyběly obrazy a v koupelně bydlel šváb jsme si rychle zvykli 🙂 . Perličkou byla legračně přednastavené klimatizace, která se nám snažila každé ráno v 8:10 vytopit pokoj na 30C. Velitelství, u Nováčků a Machů, vypadalo úplně jinak (chyběly jen perské koberce). Jasně tím bylo definováno a presentováno, kde bydlí honorace a kde přežívá prostý lid. Zde zastavení. Pakliže by se někomu zdálo, že výše jmenovaná honorace jsou padouchové padouchovatí je to jen zdání a fikce. Pěkně se s náma o svůj příbytek dělili, i více než tři prstičky nám ohřát nechali (i když tak hodnotnému článku by nějaký ten padouch jistě prospěl, aby mělo dobro nad čím vítězit).

Jako obvykle jsme se sjížděli postupně podle toho, jak byl kdo hodný a kdy ho zlý kapitalista pustil ze šroubárny. Tak se stalo, že plného stavu jsme dosáhli až v pátek odpoledne = 3+1 Nováčci, 2 Machové, Belas, Běnek, Nimra, 2 Váhalíci, Ingrid, Helmut. Odjezd byl také rozfázovaný a tak chalupu předávali až v pátek 26.4.19 Vahoši.

5-ti denní vstup do soutěsky sežral 120 kuňáků, ale využili jsme jej zcela neb už ve čtvrtek odpoledne jsme někteří brousili první jarní metry. V následujících dnech jsme to tak různě kombinovali s vícedélkama, podle toho jak měl kdo otlačené nohopalce a utahané drápky. Černého Petra si vytáhl Mach, který si z domoviny dovezl takového bacila, že svým hřmotným kašlem trumfnul i potok, který činí akustickou komunikaci mezi lezci v soutěsce velmi problematickou. Lidí bylo v soutěsce jak psů před masnou, parkál plný až tak, že jsme chodili z chalupy pěšky, o cesty byla chvílemi rvačka a na hlavní soutěskové štráse to vypadalo jak na hale když odnese střechu. V té souvislosti mě stále překvapovalo, že ten vápenec není adekvátně oklouzaný, asi to tam chodí někdo po nocích frézovat. Ve vyšších partiích byla hora tak ostrá, že reálně hrozilo pořezání tlapek, při případném pádu v korýtkách i salámování celého těla.

Hlavním lezeckým partnerem mi byla Ingrid, proti které, ač se snažím sebevíc, nenacházím sebemenší výtku. Pěkně se na mě ve stěně usmívala (viz. fotosérie v červené mikině), vůbec neremcala a jako veverka všechno za mnou vyšplhala, batoh s vodou nosila, v noci nechrápala ani jinak nešramotila a už vůbec neřempelila. Ráno těsně po probuzení působila přirozeně lidsky a nešel z ní ani trochu strach. Když si představím, že má i jiné (nepoznané) přednosti, nelze než konstatovat, že si Honza uměl vybrat (pokud nebyl vybrán) a že má doma supr žábu! Přes 6a+ jsme s Ingrid nešli, pro mě to byla hranice, kterou jsem byl schopen ještě přelézt s jakousi rezervou a lezení si užít. 3 měsíce lezecké pauzy byly znát, nicméně i při zohlednění tohoto mi posazení obtížnostní stupnice v Paklenici přijde poměrně dost přísné.

Počasí od čt-po se velmi vydařilo, pak jsme to předčasně zabalili, neb se přihnal klimatický moribundus. Společných fotek není mnoho, protože jsme se každý den tak různě rozprchli a navíc, já nabuzen po té dlouhé lezecké pauze to dohnat, úplně zapomínal dokumentovat.

Finální hodnocení je takové, že akce to byla ve všech směrech velmi povedená a 930km vzdálená Paklenica i přes našlapanost stojí za další návštěvu.

.

Lezené cesty, které ve mně zanechaly stopu:

* soutěska u parkoviště za potokem – Kuk od Skradelin – Andi &Max (40m, 5c,5c) – s Káčou a Ingrid – parádní rozcvičkové lezení přes velká vápencová křídla v dolní části, v horní k prvnímu štandu pak trochu nepříjemný rajbasový traverz. Z potoka šel takový kravál, že jsme nebyli schopni se domluvit a dali jen jednu délku.

* soutěska u parkoviště za potokem – Kuk od Skradelin – Franz Hohensinn (60m, 5b, 6a+) – s Káčou a Ingrid – velmi podobné a pěkné lezení v první délce jako v Andi &Max (jak by také ne, když jsou vedle sebe). V druhé délce se to zvedne do opravdové kolmice, chyty se zmenší a ubyde jich, ale při troše hledání a správném kličkování to není v klíčovém místě tak velká hrůza a plně to odpovídá 6a+ „paklenické“ stupnice.

* Aniča Kuk – s.Stup – c.Pero (120m, 6a+, 5b, 5b, 5b) – s Ingrid – pěkná nezákeřná vzdušná linie, která v horní partii navazuje na Karabore. Příjemná dlouhá procházka, v dolní partii trochu rajbasová, pak už jsou tam jen samá pozitiva a sociální jistoty. Největší krysa mě nakonec čekala ve 3tí délce. Holub, který bydlel v jednom velkém výklenku z něj vystartoval až když jsem tam sáhnul no a to jsem skoro vypadnul ze stěny, jak jsem se leknul.

* soutěska u parkoviště za potokem – Kuk od Skradelin – Ča je od Draga je od Draga (130m, 5a, 5b, 5b,6b+) – zeleninová procházka s Ingrid na které jsme složili maturitu z trpělivosti, když před náma lezla nesmírně pomalá česká dvojka. Netuším, kde ta cesta nabrala dvě hvězdičky, snad jen ta předposlední délka stála za zmínku. Dobrá byla přilba, kterou jsem snáze prorážel salátové partie. Poslední délku jsme s ohledem na spalující slunéčko ani nezkoušeli a traverzem doleva po velké polici utekli k sestupovému pochodu.

* soutěska u parkoviště za potokem – Kuk od Skradelin – Dreaming the lost friends (100m, 6a,5c,6a+,5c,5a) – lezl jsem ve trojici s Nováčkama a hodnotím jako velkolepý zážitek. Třetí délka trochu tahala za ruce, přičemž zajímavý byl hlavně výlez přes hranu skrz ostrá korýtka, kde nestačila prostá hovězí síla, ale bylo třeba technických finesů neb ubylo chytů a muselo se ustát na nejistých rozporových nohách.

JB, vlastní rukou v českém jazyce, bez použití podpůrných prostředků

Celoroční soutěž – průběžné výsledky Duben 2019

Protože se neosvědčilo připomínat se s celoroční soutěží až 10 dne měsíce následujícího (někteří jsou tak vykolejení z výplatního termínu, že to pošlou až 14 dnů po 10tém) a blbě se to pak reportuje na webu, zkusím vás s tím prudit už posledního v měsíci. Je tak i větší šance, že toho v hlavě více vylovíte neb křivka zapomínání je nekompromisní. Ti, co stále ještě neposlali duben nebo ti, kteří by se chtěli zapojit mají stále možnost tak učinit.

Celoroční soutěž_průběžné pořadí_DUBEN

Celoroční soutěž_detailně_DUBEN

Petříkovské běžky – březen 2019

Tradiční petříkovské běžky proběhly o víkendu 10 týdne, těsně před příchodem orkánu Eberhard, který pocuchal Jeseníky až tak, že byla 2 dny zavřená hlavní cesta mezi Bruntálem a Opavou, nemluvě o méněcenných spojkách. Největší ocenění zaslouží Hanka. Jednak vyjednala u Honzy ubytování a druhak to odjela s pazourou v sádře a ostruhama na špilkách. Úměrně přicházejícímu povichru bylo tak nějak přiměřeně hnusně, až na to Mach složil kantátu, ve které je vše a netřeba nic dodávat:

Šinu si to Pralinkou, rychlostí pra malinkou.
Vjeter fajny, mokre vločky, v brylach zamlžene čočky.
Ingrid ta to vyhrala, když se na nas tralala.
Těším se do Paklenice, tam snad bude slunce více.“

Velká Fatra – skialpová Revúca – únor 2019

Stejně jako před rokem se Honza Vahalík opřel do přípravy skialpové akce a uvařil nám v 7mém týdnu procházkový víkend na Velké Fatře. Nevím, jak to ten člověk dělá, když to objednává ¼ roku dopředu, ale zase mu vyšlo počasí. Nehledě na únor bylo až tak, že nebýt sjezdů, stačilo by nám po celou dobu krátkorukávové triko, jaké byl pařák. Stejně tak dohlednost, kdy i necvičené oko hmatalo až Lysou horu (83,66km – vzdušně), myslím mluví za vše. Základnou nám byla chata Monika ve Vyšnej Revúci. Za nějakých 12 slovenských eurokorun/noc poskytla dokonalé zázemí a to včetně koulečníkového stolu a skleniček na víno!  V porovnání s minulým rokem, kdy nás bylo 7, sešlo se nás nyní víc jak 2x více a to ještě některé bacil bacil a zůstali doma. Půjde-li to takto dále, brzy dojdou Honzovi běžné ubytovací kapacity a bude muset pronajímat tělocvičny.

Jelikož ne všichni mohli zdrhnout ze šichty už ve čtvrtek, roztříštili jsme se do několika skupin, jejichž průnik nastal v pátek večer. Tak se stalo, že někteří v součtu vyplazili z údolí na hřeben 3x (tzv. Supermani), menší půlka (i když taková půlka fakticky neexistuje) 2x (tzv. Pohodáři), no a nechci bonzovat, ale našli se i tací, kteří si raději strhávali puchýře z prvního výšlapu a prezentovali pak útrpně zdravému jádru rozedrané nohy, jen aby nemuseli znova do lyžáků (tzv. Žabaři).

V sobotu ráno byl dodržen plánovaný odchod v 9:00. Pěškom pod kopec z chalupy cca 10min po cestě na začátek žluté tur. značky (715m/m) vedoucí na vrchol Ploská (1532m/m) a dále na Chatu pod Borišovom (1275m/m).  Druhá skupina to vzala nějakou zkratkou, takže dorazili ½ hodiny po nás. Kdo nebyl, tak Borišovská chata je interiérově moc pěkná a kdyby tam v době naší návštěvy i vyvětrali, dal bych jí 5 hvězdiček. Takhle jsme někteří to zasloužené pivo vychutnali venku, což by byl zážitek převeliký, pokud by tam pejskaři sbírali výměšky svých dvounápravových kamarádů. Takhle to byl jen zážitek veliký s jistým rizikem při volném pohybu. Z údolí na chatu to vzalo 7,5 km délkových,  850m výškových a 240m sjezdových.  Cesta zpět byla tatáž v obráceném gardu s tím, že nám to fajně natálo, takže jsme si těch 850m výškových (reálně 5,6km dlouhý sjezd) dost užili.

Sobotní večer proběhl standardně nad vínem a všelikými destiláty ovšem počestně a bez nějakých extravagancí. Dokonce došlo i na lehké tance, ale bez významnějších figur.

V neděli ráno, po opuštění bivaku, vyšlápli jsme si z Nižné Revúce bývalou 2,2 km dlouhou sjezdovku na Končitou (1248m/m) a dále pak na Zvolen (1402m/m). Délkově 6,2 km,  802m nahoru, 54m dolů a to samé zrcadlově zpět. Sjezd úzkým lesem byl místy trošku divoký, ale zvládli jej všichni bez lidských i materiálových ztrát. Kolem 14:30 už jsme svištěli domů.

Výhledy z obou procházek jsou prudce návykové. Čistota horského vzduchu silně kontrastovala s údolním, který dědiňoci v páteční a sobotní večer zaplavili kouřem takové intenzity, že by se z toho poblili i v dětmarovické elektrárně.

No a proč se s tím vlastně píšu? Ve skutečnosti nejde o nic jiného než o oslavnou ódu na Honzu Vahoše a všechny, kdo mu s přípravou této sqvělé akce pomáhali!

JB, vlastní rukou v českém jazyce za pomocí slušného Vermentino di Sardena.

Aukce vybavení z oddílové půjčovny 2. kolo ukončena!

Aukce 2. kolo.

Výsledky

  • Cepín 1 červený – 258,- Hana Nováčková
  • Cepín 2 Raveltik – 250,- Dan Imrich
  • Cepín 3 Raveltik – 205,- Honza Vahalík
  • Cepín 4 Raveltik – 205,- Honza Vahalík

  • Cepín 1 červený – 1. zájemce 201,50
  • Cepíny 3+4 Raveltik – 1. zájemce 2 x 205,-
  • Cepín 3 Raveltik – 1. zájemce 200,-
  • Cepín 2 Raveltik – 2. zájemce 250,-
  • Cepín 1 červený – 2. zájemce 203,-
  • Cepín 1 červený – 1. zájemce 207,-
  • Cepín 1 červený – 3. zájemce 250,-
  • Cepín 1 červený 4. zájemce 258,-

Co se v prvním kole neprodalo, prodává se znova za poloviční a ještě menší vyvolávací ceny.

Zleva: Cepín 1 Cassin červený, cepín 2 Raveltik, cepín 3 Raveltik, cepín 4 Raveltik
Vyvolávací cena za jeden cepín 200,-
Zleva shora: Přilba 1 červená, přilba 2 modrá, přilba 3 bílá, zleva dole: přilba 4 bílá polepená, přilba 5 fialová, přilba 6 bílá
Vyvolávací cena za jednu přilbu 100,-

Rámovky home made červené (vlevo), rámovky modrobílé (vpravo)
Vyvolávací cena za jedny mačky 100,-

Vyvolávací ceny 2. kola – souhrn:

  • Cepín 1 červený 200,-
  • Cepín 2 Raveltik 200,-
  • Cepín 3 Raveltik 200,-
  • Cepín 4 Raveltik 200,-
  • Přilba 1 červená 100,-
  • Přilba 2 modrá 100,-
  • Přilba 3 bílá 100,-
  • Přilba 4 bílá polepená 100,-
  • Přilba 5 fialová 100,-
  • Přilba 6 bílá 100,-
  • Rámovky červené 100,-
  • Rámovky modrobílé 100,-

Pravidla aukce

Aukce se mohou zúčastnit členové oddílu i čekatelé na členství

Svůj zájem o některou z věcí pošlete mailem na adresu info@ho-start.info do 31. března 2019 24:00 hod. Nabídnuté ceny budou průběžně zveřejňovány (bez jména zájemce) na oddílovém webu. Vyhrává nejvyšší nabídka. V případě shodné nabídky vyhrává ten, kdo ji poslal dříve. Rozhoduje čas doručení e-mailu.

Fotka roku – celkové pořadí

Ahoj, prý je zájem o celkové výsledky Fotky roku, tak tady jsou. Omlouvám se autorovi fotky č.24, nepoznamenal jsem si kdo mi ji poslal.

Místo    Fotka    Bodů     Autor

1.            3             27           JB

2.            2             23           JB

3.            22          19           Filip Skřivan

4.            7             18           Mach

5.            29           15           Michal Zezula

6.            8             11           Mach

7.            19           10           Siročák

8.            17           9              Čenža

9.            21,34     8              Filip Skřivan, Vahaja

10.          35,36     6              Ondruš

11.          1,9,15    5              JB, Mach, Čenža

12.          20,30     4              Siročák, Zezula

13.          5             3              Tom Nováček

14.          13,24     1              Honza Vahalík, kdosik

Letní písky 2019-Český ráj 29.6.-6.7.

Ahoj partičko,

Letos změna, namísto Ostrova, kam se společně už nevejdeme, pojedeme do Českého ráje – Svatoňovice.

Pavlos už domluvil ubytování a bloknul ho.

Ubytko e-chalupy.cz/cesky_raj/ubytovani-svatonovice-chalupa-k-pronajmuti-5196.php

V záloze je ještě jedna chalupa ve stejné vesnici o 2 chalupy vedle (20 míst), tu bychom objednali podle zájmu.

Ceny:

Vzhledem k opakované návštěvě a množství ubytovaných nám nechali loňské ceny 250,-Kč/noc/dospělý a 200,-Kč/noc/dítě. Venkovní ubytování 100,-Kč/osoba/noc. U paní Vinšové (to je ta vedlejší chalupa) jsou ceny 350,-Kč/dospělý/noc a 200,-Kč/dítě do 13 let.

Info k pokojům (statek):

Ubytování na chalupě (té zablokované)

Chalupa k pronajmutí poskytuje ubytování pro 2 až 37 osob v 8 ložnicích.

Ložnice a pokoje: Celková kapacita ubytování je 35 osob. Po dohodě, ve výjimečných případech lze zvýšit, komfort ubytování je pak úměrně snížen. Usedlost je možno pronajmout jedné skupině nebo jednotlivé části samostatně. U všech částí vedou z přízemí do ložnic v podkroví dřevěné schody. Výměnek – chalupa č. p. 30 – pro 10 osob /minimální počet ubytovaných je 6 osob/ – v přízemí kuchyně, koupelna, společenská místnost s možností spaní, v podkroví tři ložnice 1/2,1/3 + dětská postýlka a 1/4.Chalupa č. p. 2 – pro 25 osob: část A /minimální počet ubytovaných je 6 osob/ je nejprostornější v přízemí i v podkroví. V podkroví jsou 3 ložnice 1/6,1/3 s možností 2 přistýlek a 1/2.Další přistýlky lze použít v obytné místnosti v přízemí a v průchozí místnosti v podkroví. Části B a C /minimální počet ubytovaných jsou 3 osoby/ mají vždy po jedné ložnici v části B pro 5 osob, v části C pro 4 osoby + dětská postýlka, opět je možnost přistýlky v obývací místnosti v přízemí. K dispozici jsou celkem tři dětské postýlky, kolíbka, vanička s koupacím lehátkem, dětská stolička ke stolu, nočník. V objektech jsou zčásti koberce, přezouvá se zde, tedy přezuvky sebou.

Pavlos začíná na mail pavelmuck78@gmail.com sbírat objednávky na ubytování, hlaste se mu!